Příběh 8.část

'Tak víš co ty se mnou ted pujdeš ke mě a já ti tam dám mojí mikinu aby ti nebyla zima.protože bych nepřežil to že by jsi si mi zmrzla'Mi?Mi! vždyt já nejsem jeho tak jaký mi zmrzla.tak jsem se na něj podívala a s usměvem řekla 'nejsem tvoje'a hned potom jsme se oba smály smály jsme se tak dlouho jak to jen šlo.:)Takle dlouho už jsem se strašně dlouho nesmála a to myslim fakt hodně dlouho.No tak mi říká'No už aby jsme vyrazily pokud nechceš zmrznout i tady.'i přes ten smích mi drkotaly zuby čehož si asi všiml.no šli jsme já párkrát jako normálně zakopla ale neměla možnost spadnout.Vždycky mě chytnul tak pevně že ani smrtka by mě odnýst nemohla'no jsem tady jestli chceš tak pojd dovnitř.rodiče nejsou doma.'bála jsem se trošek třeba bude na mě něco zkoušet ale měla jsem takovej ten pocit vnitř že mu věřím.I tak už jsem u něj jednou spala a nic nedělal takže určo to bude v poho.moje známá a dobrá odpověd 'ok' zazněla trošek tiše.'v bytě bylo hned tepleji i když v něm neměl zatopýno.'počkej tu já jenom dojdu nahoru pro ní jop.udělej si pohodlí' znělo to tak krásně.no slyšela jsem jenom kroky dolůa a už jsem věděla že to je on.přišel ke mě dolu.Byl navoněnej měl umytý obličej a asi nový triko.taky vlasy byli jinak učesaný :P.ta mikina byla užasná a nádherně voněla to už jsem cítila jenom když s ní přišel.provoněl celý obývák.pověděl mi 'doufám že ti  v ní nebude zima.o vrácení se vubec neboj když budeš chtít tak si jí i nech.'a zase ten úsměv.och já se snad rozplynu nad ním...